Je současná varianta SŽ nejlepší řešení trasy RS2 pro Jižní Moravu? pro státní rozpočet? pro lidi? Jsou všechny relevantní námitky k projektu ze strany Správy železnic vypořádány?
Máte námět či připomínku k VRT Jižní Morava? Můžete je Správě Železnic zanechat prostřednictvím mapového portálu GIS rozšířeného o modul komunikace s veřejností. Ke konkrétnímu bodu na mapě může kdokoli uložit poznámku, námět či připomínku nebo popsat příležitost, kterou oblast nabízí…
Vybudování vysokorychlostních tratí (VRT) je důležitým projektem rozvoje dopravní infrastruktury v ČR i na jižní Moravě. Vysokorychlostní tratě posilují silniční a dálniční dopravu. VRT umí především zrychlit spojení mezi velkými městy jako je Brno–Praha, a u nás na jižní Moravě Brno–Břeclav a i Vídeň. K navržené trase RS2 Jižní Morava máme alternativní řešení.
Nejlepší řešení trasy VRT směřující z Brna do Břeclavi a následně do Vídně je okolo dálnice D2, a to na její východní straně, kde se klene podél této cesty s malými výjimkami až k městu Břeclav, kde se dálnice D2 stáčí na Slovesnko a trasa VRT ji přetíná.
Takto vybudovaná VRT na jižní Moravě může být sladěna s okolním reliéfem a zapadne do krajiny. Díky dálnici D2 nebude tuto krajinu dále drolit a znehodnocovat. Napojení brněnského nádraží na VRT je potom technicky velmi snadné a vlaky VRT budou plynule projíždět hlavním nádražím dále na Prahu nebo Ostravu.
Terminál VRT bude situován pod zemí, a to pod hlavním nádražím města Brna, aby byl snadný přestup. Trasa VRT dále povede v tunelu směrem na Prahu. Takto koncipovanou stavbou se město Brno dostává svou architekturou mezi ostatní světové metropole, protože trasa VRT nebude narušovat život a životní prostředí brněnské aglomerace, ale díky vybudování podzemní trasy, umožní další květnatý rozvoj města, jak v jeho jižní části, tak i v dalších přilehlých městských částí Brna.
Vzdálenost z brněnského hlavního nádraží do Břeclavi bude činit 54,5 km, a tedy i jízdní doba německé vysokorychlostní jednotky bude činit, za optimálních podmínek, necelých 16 minut. Jednotka Railjet s maximální rychlostí 230 km/h bude mít jízdní dobu 20 min.
Trasování je navrženo tak, že zajišťuje zastavování a rozjezd metodou MCR (maximální cestovní rychlosti). Nedochází tak k časovým ztrátám, které jsou obvyklé u většiny evropských železničních uzlů i jiných variant VRT na jižní Moravě.
Technické a mapové podklady naší varianty trasy při D2 VRT2JMK
Z Brna do Břeclavi za 16 minut německou vysokorychlostní soupravou
Je dlouhá 54 km
nedělí jihomoravský kraj do několika segmentů
kopíruje již existující infrastrukturu
prochází jedinou obcí – Hustopečí, a to na její periférii v průmyslové zóně
z Modřic do Břeclavi je levnější o 10 mld. Kč,
je kratší a nezabere tolik pozemků a vyhýbá se většině obcí a aglomerací,
nezasahuje do žádné chráněné přírodní oblasti
tím, že neprochází tolika obcemi a v jejich blízkosti stavba bude levnější
je v souladu s obranou strategií ministerstva obrany
je z hlediska provozu ekonomická, protože využívá nejkratší spojnici Brno – Břeclav
umožňuje průjezd přes hlavní nádraží v Brně
trasa VRT Správy železnic
nerespektuje PUR – politiku územního rozvoje
je bezohledná k Jihomoravskému kraji naplánována kdesi v Praze
nebyla zatím plánovaná až do Břeclavi
kličkuje příčně přes jižní Moravu od dálnice D52 k dálnici D2
rozděluje jihomoravský kraj na několik segmentů společně s další infrastrukturou
je dle oznámení EIA dlouhá 45 km z Modřic do Rakvic
vede intravilánem Modřicemi a Rajhradem
vede na náspu vysokém 9 m kolem obce Přibice, Pouzdřany, Popice a další
vede přes dobývací území štěrku a písků kolem Hrušovan, čímž ničí materiál, který ke své stavbě potřebuje
jde přes EVL Vranovický a Plačkův les.
nerespektuje krajinný ráz jižní Moravy
likvidace pozemků, lesů, soukromých majetků, kde se vykupují celé ulice, je neúnosná
způsobí velké zábory soukromých pozemků a s velkou pravděpodobností se budou bourat celé řady domů podél trasy.
nemá robustní hluková opatření, které odpovídají 21. století a parametrům WHO
je dělána bez hlubšího porozumění jihomoravskému kraji, starostů a obyvatelů bez dialogu
je prosazována na sílu
je v rozporu s obranou strategií ministerstva obrany
neumožňuje průjezd přes hlavní nádraží v Brně, soupravy tam budou zajíždět a vyjíždět
musí mít speciální terminál na jihu Brna nazývaný Vídeňská. Tento terminál zabere mnoho pozemků, bude stát dalších 25 mld. Kč a zvýší hluk již v tak dopravou zatížené lokalitě
terminál Vídeňská je kvalitativní krok zpět za účelem utratit mnoho miliard zbytečně navíc
na terminál a z terminálu Vídeňská nebude dostatečná kapacita MHD, která bude schopna z celého Brna svážet cestující
hrozí, že vlaky nebudou vůbec zajíždět na Brněnské nádraží